Řecký týden projektu Erasmus+

Naši studenti strávili v únoru 2020 týden v řeckém městečku Lechena, které se nachází na poloostrově Peloponés.

Celkem pět studentů vyrazilo brzy ráno v sobotu 1. února na letiště do Mnichova, odkud skupinka doplněná o dvě pedagožky odletěla do Atén. Zde výpravu vítaly stromy obalené pomeranči, mandarinkami či citróny, modré nebe a příjemné teplo. Po ubytování v hotelu nacházejícím se pod Akropolí se česká skupina setkala s řeckými koordinátory a skupinami z Německa a Francie a vydala se do víru velkoměsta. Postřehy z dalších dní nám popsali sami studenti:

Neděle 2. 2. 2020 Andrea P.

V neděli jsme se probudili v aténském hotelu Hera, kde jsme se ubytovali po našem sobotním příletu do Řecka. Sbalili jsme si věci a vyrazili objevovat krásy města Atény. Dopoledne jsme navštívili spolu s francouzskou a německou skupinou Akropolis. Prošli jsme tři chrámy, které se zde nachází, Pantheon, Erechteion a svatyni bohyně Niké. Nakonec jsme navštívili místní muzeum.

Odpoledne jsme strávili v historickém centru Atén. Procházeli jsme úzkými uličkami se spoustou krámků se suvenýry a plnili zadaný úkol, tj. fotografovat věci, které nás zde buď příjemně, nebo nepříjemně překvapily. Prezentace fotek měla proběhnout další den ve škole. Navečer jsme se rozloučili s městem a vyrazili směr Lechena. Po čtyřech hodinách jsme úspěšně dojeli do Lecheny, kde si nás vyzvedly naše řecké rodiny.

Pondělí 3. 2. 2020 Martin S.

Pondělí byl náš první den v místní škole. Celý den jsme se prostřednictvím her seznamovali s novými kamarády z Francie, Řecka a Německa. Naučil jsem se například, jak o sobě podat základní informace v řečtině. Také jsme prezentovali své fotky z Atén. Po obědě, ke kterému jsem si samozřejmě dal gyros, jsme s novými kamarády hráli na školním dvoře volejbal a fotbal. Poté jsme se snažili zahrát hru, během které jsme se museli domlouvat beze slov, pouze rukama, nohama, výrazy tváře, pohyby… Bylo to velmi vtipné.

Po škole jsme jeli domů do naší nové rodiny, kde kromě mě bydlel také jeden německý kluk (Ruwen). Naše nová rodina byla skvělá, během chvíle jsem si je velmi oblíbil. Každý večer nám náhradní maminka vařila nějaké řecké pochoutky, vždy jsem si velmi pochutnal.

Úterý 4. 2. 2020 Martin R.

Počasí bylo tenhle den (oproti jiným) vcelku pochmurné, takže jsme strávili hodně času uvnitř ve škole. Den začal jako obvykle rozcvičovacím cvičením. Poté následovaly různé workshopy a další aktivity. První workshop se týkal historie druhé světové války v Evropě a pak v Řecku. Abychom lépe rozuměli tomuto tématu, společně s ostatními studenty jsme vytvořili časovou osu všech těchto událostí. Naším dalším úkolem bylo získat co nejvíce informací o masakru v Kalavrytě, protože další den, ve středu, jsme měli naplánovaný výlet přímo tam. Po těchto workshopech plných práce následovala aktivita o lidských právech a různorodosti národů v Evropě. Je to vážné téma, ale nebylo to podáno nudnou formou. Opravdu jsem si užil tyto aktivity ve škole, obzvlášť s „cizími“ lidmi z jiných zemí. Můžu říct, že úterý bylo opravdu super, i z důvodu programu po škole. Spolu s dalšími kluky z projektu Erasmus+ jsme si užili spoustu zábavy při procházce městem.

Středa 5. 2. 2020 Hanka P.

Ve středu brzy ráno jsme se sešli na náměstí v Lecheně a vyrazili na tři a půl hodinovou cestu. Naší cílovou destinací byla Kalavryta. To je město položené vysoko v horách, kde během 2. světové války proběhla poprava téměř sedmi set místních mužů od 12 do 80 let a které bylo nacisty vypáleno. Navštívili jsme muzeum, ve kterém jsme se s touto událostí podrobněji seznámili. Následně jsme vyšlapali na kopec, kde se hromadná poprava odehrála. Na vrcholu jsme drželi minutu ticha za všechny, kteří zde byli zastřeleni. Poté jsme sešli zpět do znovu postaveného města s úkolem vytvořit fotky, které jsme měli v plánu další den prezentovat.

Čtvrtek 6. 2. 2020 Zuzka Z.

Ve čtvrtek jsme si povídali o Kalavrytě a prezentovali fotky, které jsme zde pořídili. Naším úkolem bylo zachytit, jak se Kalavryta změnila od doby druhé světové války. Po prezentacích měly jednotlivé týmy číst texty o řeckém odboji a příběhy konkrétních lidí, kteří se do něj zapojili. Poté jsme měli za úkol vytvořit scénku ze života nebo napsat úryvek z deníku těchto lidí. Zde studenti uplatnili svoji tvořivost a úkol se jim opravdu povedl. Po obědě jsme po částech sledovali film o vyvraždění další řecké vesnice a ke každé části filmu proběhla krátká diskuse. Na konci dne proběhla – stejně jako ve dnech předchozích – krátká reflexe.

Pátek 7. 2. 2020 Zuzka Z.

Poslední den týdne jsme dokončovali interkulturní témata, kterými už jsme se zabývali den první. Poté jsme hráli hry zaměřené na lidská práva, Evropskou unii a evropské hodnoty. Oběd jsme tentokrát měli ve škole, kam naše hostitelské rodiny přivezly typické řecké pokrmy, které doma připravily. Všichni jsme ochutnávali, jedli a povídali si o uplynulém týdnu. Nakonec jsme poslouchali řeckou hudbu a tančili tradiční řecký tanec sirtaki.

Týden uběhl jako voda, studenti ze čtyř zemí EU se poměrně dobře poznali, ve smíšených týmech velmi dobře pracovali na úkolech spojených s tématem projektu, dozvěděli se mnoho nového o období 2. sv. války, poznali kulturní rozdíly jednotlivých národů podílejících se na projektu, zjistili ale také, že mají naše národy mnoho společného. Protože se všichni učí anglicky, nebyl žádný problém se dorozumět. Co se týká angličtiny, největší pochvalu získali stříbrští studenti. Nebyl pro ně problém anglicky komunikovat, spolupracovat s ostatními, byli ve společném týmu velmi oblíbeni. Všichni se již těší na další setkání. To by mělo proběhnout ve Francii od 28. 3. do 4. 4. 2020.